Wudangské Baguazhang

Styl baguazhang je jedním z významných wudangských vnitřních stylů (neijiaquan), který se vyznačuje proměnlivými technikami dlaní a krouživými kroky. Principy tohoto stylu vychází z taoistických teorií o taiji, yinu a yangu. V pohybech se horizontální protíná s vertikálním, kroky jsou vedeny ve čtyřech přímých a čtyřech šikmých směrech.

Baguazhang je v Číně velice rozšířeným stylem a existuje velké množství různých škol. Tento text představuje pouze wudangské baguazhang taoistického směru.

Některé staré příručky baguazhang vysvětlují principy tohoto stylu prostřednictvím principů osmi trigramů v Knize proměn. Z tohoto důvodu se tento styl jmenuje baguazhang (dlaň osmi trigramů). Techniky se neustále proměňují a jsou nesmírně jemné, nepatrné. Techniky baguazhang a taoistická dechová cvičení vytváří jeden celek; vnitřní a vnější se zušlechťuje zároveň, takže se netříbí pouze schopnost obrany a útoku, ale se posiluje také tělesná kondice. Známý velmistr čínských bojových umění, Sun Lutang, jednou poznamenal, že xingyiquan, baguazhang a taijiquan jsou jedno tělo, není možné je od sebe oddělovat. Tento výrok je ve světě čínských bojových umění široce uznávaný.

Způsob využití síly ve stylu baguazhang se vyznačuje tím, že se “měkké a tvrdé vzájemně doplňuje” a na soupeře se útočí soustředěnou silou. V baguazhang se lidské tělo rozděluje na devět dílů: hlava je koncem, bedra jsou středem a podbřišek je kořenem; ruce jsou koncem, lokty jsou středem a ramena jsou kořenem; chodidla jsou koncem, kolena jsou středem a kyčle jsou kořenem. V baguazhang rozhýbáním těchto devíti dílů proniká síla skrze dlaně, a ta je pak drtící a nezměrná.

Pro všechny pěstní styly platí, že bez techniky nohou postrádají ruce pružnost, proto je strategií baguazhang ovládnutí nepřítele prostřednictvím kroků. Vynikající zvládnutí techniky nohou je tudíž jednou ze základních charakteristik baguazhang. Říká se:

“Bez proměnlivosti kroků se neobejde žádná technika; jakmile se zastaví, je to jako když na zem dopadne květinka.”

To znamená, že se opíráme o neustálé změny kroků, abychom se vyhnuli nepříteli. Předstíráme, že směřujeme na východ, ale zaútočíme na západě; ukazujeme nahoru, ale zaútočíme dole. Takto je pro soupeře těžké se bránit. Významnou technikou chůze v baguazhang je “následování půlkrokem” anebo “vykročení půlkrokem”. Říká se:

“Nenásleduj pohyb konců, pohni nejdříve kořenem. Rychlé ruce se nevyrovnají následování půlkrokem. Postupuj vpřed a ustupuj vzad pouze půlkrokem, ovládni ruce, vyhni se technice se ztišeným duchem.”

Co se týče otázky vlivu baguazhang na zdraví, Tělovýchovný institut v Pekingu sestavil v posledních letech výzkumný tým zkoumající vliv baguazhang na fyziologii starších lidí. Ve výzkumu se tým zaměřil na skupinu lidí, kteří vytrvale cvičí baguazhang již několik let. Výsledky ukázaly, že cvičení baguazhang zlepšuje činnost pohybového a dýchacího ústrojí a působí příznivě na srdečně-cévní a nervový systém.